Na fotce potřebuju vidět živého člověka, se kterým jsem lidsky v kontaktu. Tak, jak ho sám vidím a jak ho vnímám dalšími smysly.

Portrét je zkratka do nevědomí.

Neznám nikoho, kdo by na své nové fotky nebyl zvědavý. Je to jiné než se ráno podívat do zrcadla. Jiné než si na ulici nenápadně prohlédnout svůj odraz ve výkladu. Než si procházet staré fotky, které už známe.

Dívat se na své nové fotografie je jako podívat se na sebe očima druhých. Fotka, kterou chceme honem smazat, prozrazuje, s čím v sobě nejsme srovnaní. Zahlédneme nejistotu v očích, podobnost s někým z rodičů, pár kilo navíc.

Portrét, na kterém se sami sobě líbíme, zachytil obraz naší osobnosti v podobě, jakou si přejeme vidět a ukazovat. Je pro nás důkazem, potvrzením, že tato osobnost je skutečná.

Jan Majer

Using Format