Jmenuji se Jan Majer, vedu web Psychologie.cz a nabízím podporu psychologům a terapeutům, kteří mají chuť psát.
Připravil jsem pro vás individuální kurz psaní:
Proč psát?
Čtenáři Psychologie.cz se shodují, že dlouhodobý kontakt s myšlenkami a zkušenostmi odborníků v nich probouzí zodpovědnost za vlastní život, sebedůvěru, schopnost říci si o pomoc, stejně jako pomoc poskytnout. Psychologové a terapeuti mohou prostřednictvím médií probouzet a podporovat to dobré ve společnosti.
„Sdílením svých odborných a osobních zkušeností mohu pomoci více dětem, než stihnu v životě osobně poznat.“
Tuhle větu mi napsal dětský psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe. Nad svou motivací psát se zamysleli i další vaši kolegové, vzkazy od nich si můžete přečíst níže. Vítají, že ke psaní pro veřejnost přivádím další kompetentní autory.
Potřebujete se to učit?
Napsali jste už řadu kvalitních textů, umíte mluvit. Jinak byste svou práci nemohli dělat. Ale psaní pro laickou veřejnost a vystupování v médiích je jiné. Pár základních věcí vás mohu naučit. Abyste se při psaní netrápili. Aby vaše texty byly srozumitelné.
Abyste se zbavili bloku, který většinu vzdělaných psychologů a terapeutů od veřejného vystupování odrazuje (takže v médiích zůstává mnoho prostoru pro lidi v oboru nevzdělané a nekompetentní).
Jak a o čem psát?
Pocity nemám co psát nebo mám nějaký zásek znají dobře všichni vaši kolegové, které považujete za výborné autory. Na začátku autorské cesty je tento stav zcela namístě a čas od času se vrací: jde o prospěšnou fázi přechodu k vyšší úrovni tvorby.
I takovým jevům se budeme v našich kurzech věnovat. Vysvětlíme si postupy, jak jako editor mohu nejistému autorovi pomoci, a především si to celé společně projdeme a prožijeme.
Využití článků
Kurz je určen psychologům, psychoterapeutům a psychiatrům, kteří chtějí publikovat na webu Psychologie.cz.
Kurz psaní pro psychology a psychoterapeuty
Čtyři týdny budeme intenzivně pracovat na vašich námětech a textech. Připravíme spolu k publikování dva vaše články. Řekneme si při tom vše potřebné pro vaši další samostatnou práci. Naše spolupráce bude probíhat individuálně a převážně e-mailem, tím se bude podobat skutečné komunikaci mezi autorem a editorem.
Jak budeme postupovat:
- Vybereme vhodné téma.
- Promyslíme formu a styl s ohledem na potřeby čtenáře.
- V každé fázi psaní budete mít moji podporu.
- Vysvětlíme si a prakticky vyzkoušíme, jak probíhá práce s textem v redakci.
- Budete nahlížet do procesu editace, společně se budeme zamýšlet, jak text vylepšit.
- Dostanete doporučení pro další práci.
Cena: 2 400 Kč
Termíny: V tuto chvíli nejsou vypsány nové termíny kurzu.
Časová náročnost pro účastníka: 5 hodin týdně
Máte-li o kurz zájem, pošlete mi e-mail, napíšu vám další informace o průběhu workshopu: jan.majer@psychologie.cz
Jan Majer
V médiích pracuji od roku 1994. Nejprve jako zakladatel a šéfredaktor okresních novin, pak jako zpravodaj ČTK či vedoucí ekonomické rubriky časopisu Reflex. Taky jsem provozoval skate shop a pracoval jako stavební dělník v anglickém Exeteru.
S nástupem digitálních médií jsem se stal vydavatelem oborových webů a časopisů a poradcem v oblasti marketingu a mediální komunikace. Podnikal jsem a na pár let ještě zakotvil ve společnosti Partners jako ředitel public relations a komunikace.
Pak jsem všeho nechal a od roku 2010 vedu web Psychologie.cz. Každý den se raduju, že moje práce má smysl. Občas zalituju, že jsem nevystudoval psychologii. To bych ale dělal vaši práci a na doméně Psychologie.cz by byl nějaký lifestylový magazín.
Vzkazy od vašich kolegů, kteří píší dlouho a dobře
Aleš Borecký
„Píšu, protože mi to dělá dobře. Mám radost, když slyším inspiraci a převedu ji do slov a článků. Rozvíjím tím kreativitu, které chci sloužit. Nechávám ve světě otisk, který snad zvyšuje šanci, že poroste péče o duši a láska.“
Andrea Platznerová
„Píši články, o kterých si myslím, že lidem pomohou přestat donekonečna hledat řešení v mysli a chytrých slovech a pustit se do autentického žití. Se vším všudy, i s negativními emocemi i s neúspěchy.“
Michal Mynář
„Pro mě je to způsob, jak si poskládat myšlenky. Je velký rozdíl mít na věc jasný názor a umět ten názor jasně, jednoduše a nezkresleně předat druhým. Myslím, že sám věcem opravdu rozumím, až když dokážu právě tohle.“
Peter Pöthe
„Sdílením svých odborných a osobních zkušeností mohu pomoci více dětem, než stihnu v životě osobně poznat. Píšu tak, abych v zájmu dětí ovlivnil co nejvíce lidí.“
Lenka Šilerová
„Začala jsem psát, abych získala nové klienty. Aby mě trochu poznali, než se objednají. Dnes mám praxi zaplněnou, ale píšu moc ráda dál. Chci podporovat čtenáře, aby dělali vědomé volby. To mě baví a rozvíjí.“
Petra Detersová
„Psaní mi pomáhá kultivovat mysl, nutí mě být kreativní, víc číst. Věřím, že zlepšuje můj cit při povídání si s lidmi. Plní i funkci deníku – zpětně se mohu podívat, o čem jsem kdy přemýšlela, co se v mém životě dělo.“
Tomáš Rektor
„Je v tom i trošku naivní a trošku narcistní představa, že psaním děláme svět lepší. Psychonanalýza o tom má celé spisy, přihrádka Sublimace. Bez toho to ale nejde. Když nepíšete kvůli vnitřní touze, vyjde z toho letáček k nákupu pračky.“
Kristina Sarisová
„Psaní je pro mě forma seberozvoje. Nutí mě načíst knihy a články, ke kterým bych se jinak nedostala. Při psaní jsem v kontaktu se sebou, se svými myšlenkami a emocemi. To má terapeutický efekt.“
Nela G. Wurmová
„Věřím, že je dobře kultivovat svoji schopnost předávat složité myšlenky jednoduchými slovy a zprostředkovávat současné psychologické poznání i lidem mimo náš obor.“
A pár upřímných slov...
...od autorky a kamarádky Renaty Ježkové. Navrhuje mi, abych popis kurzů ještě upravil. Místo změn si ale dovoluji – s jejím velkorysým svolením – naši korespondenci jen připojit. Berte to jako nahlédnutí do těch odtažitě působících „redakčních procesů“.
Prosímtě, koukla bys na www.janmajer.cz, co ti tam třeba drhne? Honza
Ahoj, mám k tomu pár postřehů. Myslím, že máš stejný problém jako já – je tam dost patrný ostych naplno říct, proč mají chtít právě tebe :-) Jako tvoje potenciální cílovka tam vidím, že je asi dobré o těch tématech psát (tam bych klidně trochu přitlačila a víc zdůraznila myšlenku, že každé téma, které nekomunikuje vhodně odborník, uchopí nějaký ezopičus a nablije to všude možně, což si myslím, že psychoterapeuty dost drásá). Nicméně tam nevidím, proč a v čem potřebuju pomoct a proč zrovna od tebe. V čem je skutečně psaní pro laickou veřejnost odlišné od psaní odborného článku (třeba v tom, že fokus na problém máš nahradit fokusem na čtenáře). A pak ta část, kdo jsi a proč mě to zvládneš naučit. To by ti měl klidně napsat někdo jiný, protože ty nedoceníš to, co opravdu umíš :-) A taky do těch referencí bych aspoň u někoho přidala, proč se mu pro vás dobře píše, proč s tebou na těch textech rád spolupracuje. Hele, já napíšu text a vy mi ho vrátíte ke schválení a on je lepší. Já nepoznám v čem, nepoznám, co je kde upravený, nevnímám tam žádné zásahy. Já díky tomu pochopila, jak funguje redaktor/editor. Opravdu jsem se od vás naučila líp psát, líp číst. A to by tam mělo být vidět, to je ta tvoje přidaná hodnota. Ty nikomu nic necpeš, nikde se velkohubě neprezentuješ, ale s obrovskou pokorou zlepšuješ věci a pomáháš tvořit něco, co tě přesahuje a jsi schopný a ochotný se o to kdykoliv podělit. A to bych v té nabídce kurzu chtěla vidět :-) Renata